Fascinující časové jednotky, které možná neznáte
Sekunda, minuta, hodina, rok. S těmito pojmy se setkáváme denně, plánujeme podle nich své úkoly a bereme je jako běžnou a nedílou součást našich životů. Pak existují pojmy, které sice přesahují lidský život, ale stále nám nejsou cizí – rozsah století i tisíciletí si pořád dovedeme představit třeba díky hodinám dějepisu. Ale víte jak dlouho trvá Platónský rok nebo rok galaktický? A co všechno stihnete udělat za dobu, která je označována jako Planckův čas?
Platónský rok
Tato doba netrvá 365 dní, ale téměř 26 000 let. Proč? Jde o období, za kterou se světové póly otočí kolem své osy. Jejich rotace je důsledkem jevu zvaný precese. Tento pohyb je důsledkem několika vlivů jak ze samotné Země (gravitace), tak vlivů Měsíce a Slunce. Pro lepší pochopení si můžete představit káču rotující po rovném povrchu. Káča během setrvačného pohybu opisuje po zemi kruhy. Podobné kruhy opisují i póly Země, a to díky svému sklonu rotační osy. Tento sklon je v současnosti 23,5 stupně a během určité doby se mírně mění v rozmezí 22 – 24,5 stupně.
Platónský rok se dělí na 12 částí (eonů) po přibližně 2150 letech. Název těchto částí je nám dobře známý díky pojmenování znamení horoskopu. Praktické využití je nečekaně velké. Díky pohybu osy světových pólů se pomalu mění i poloha hvězd na obloze. Před několika tisíci lety viděli naši předci souhvězdí ve zcela jiných polohách, a právě souhvězdí jsou důležitá pro navigaci. Dnes směrem k severnímu pólu vidíme hvězdu známou jako Severka. Ta je skvěle umístěna na obloze téměř shodně s pólem. V minulosti tomu tak nebylo a v daleké budoucnosti bude na sever směřovat hvězda Vega.
V současnosti jsme na přelomu znamení Ryb a Vodnáře. Datace přesného přechodu mezi těmito obdobími je nepřesná. Někteří vědci tvrdí, že jsme do Vodnáře vstoupili v roce 2012, jiní spekulují, že to bude až kolem roku 2050.
Galaktický rok
Platónský rok je oproti Galaktickému pouhým zlomkem času, protože ten galaktický trvá 225 – 250 miliónů let a jde o dobu, kdy naše Slunce vykoná celý oběh kolem středu Galaxie. Nyní je naše Sluneční soustava stará (nebo mladá) přibližně 20,5 galaktického roku a k jejímu zániku dojde asi ve 41. roce. K čemu je tato datace užitečná? Pro vědce je Galaktický rok vhodným měřítkem pro vypočty poloh nejbližších hvězd i galaxií.
Planckův čas
Zkuste si představit tak malý časový úsek, že žádná událost nemůže proběhnout v kratší době. Ani světlo (správně spíše foton ve vakuu) by se při své neuvěřitelné rychlosti téměř 300 tisíc metrů za sekundu v kratším okamžiku nepohlo ani o píď. Takto krátký je Planckův čas. Je to tak rychle mizející okamžik, že jej nelze změřit. Zatím se vědcům podařilo přístroji změřit attosekundu (10−18 s), ale oproti Planckovu času je i attosekunda dlouhá doba. Proto je tato jednotka pouze toeretickou hodnotou, která se nikdy nepodaří experimentálně prokázat. To ale neznamená, že neexituje.
Pro vědce je důležité znát okamžik, který je základním stavebním kamenem času i přesto, že je použitelný pouze pro matematickou fyziku. V dávných dobách se takovým okamžikem, přes který čas plyne z budoucnosti do minulosti, zabýval Augustin Aurelius, který myšlenkovému rozboru takové jednotky věnoval několik pasáží jeho slavného spisu Vyznání.
Z lidského pohledu není možné Planckův čas postřehnout. Všechny děje, které vnímáme se odehrávají během kvadriliard (jednička a 27 nul) Planckových časů.