Recenze nezapomenutelného filmu Plechový bubínek

Film Plechový bubínek natočil v roce 1979 režisér Volker Schlöndroff podle stejnojmenné literární předlohy z roku 1959 od Güntera Grasse. Jde o oskarový snímek. Prestižní cenu získal jako nejlepší cizojazyční film v roce 1979. Dalším oceněním je XXXII. Zlatá palma na MMF v Cannes, kterou film obdržel společně s Coppolovou Apokalypsou (Apocalypse now). Následující text prozrazuje zápletku i závěr díla.

Filmové zpracování knižní předlohy románu Plechový bubínek

Filmové zpracování Plechového bubínku se s největší pravděpodobností vryje každému divákovi do paměti. Ctí svoji předlohu, vystihuje dobu první poloviny dvacátého století ve svobodném Gdaňsku, ukazuje soužití i nepřátelství Němců, Poláků, Kašubů a Židů, nepřímo popisuje nacistickou propagandu založenou na lži, ukazuje první lásky, ale i smrt. Nedílnou součástí filmu je celá řada odporných scén, například zvracení, mrtvé embryo, žabí polévka, chytání úhořů na hnijící koňskou hlavu a pojídání syrových ryb. Za zmínku

Hlavní hrdina a vypravěč Oskar Matzerath je chytré, ale také sobecké dítě. Svoje vyprávění nezačíná svým narození, jak by se dalo předpokládat, ale početím jeho matky. V roce 1899 Oskarova babička sbírá brambory na rozlehlém poli a vidí prchajícího muže. Možná ze strachu, možná ze soucitu, schová zločince pod svoji sukni, čímž ho zachrání. Muž využije situace pod sukní a přivede babičku do jiného stavu. Po roce je však objeven a z babiččina života nadobro zmizí. Jestli zemřel, nebo si žije na vysoké noze v Americe, není známo. Stejně tak Oskarova matka Agnes to také nemá s muži jednoduché. Její nerozhodnost vede k tomu, že se jejím manželem stává Němec Alfred a milencem bratranec Jan, který se hlásí k polské národnosti. Alfred i Jan se dobře znají a Alfred zřejmě ví i o jejich poměru. Otázkou zůstává, kdo je vlastně pravým otcem Oskara.

V den Oskarovo narození slíbuje Agnes svému dítěti ke třetím narozeninám plechový bubínek. Svému slibu dostojí a Oskar, který v den jeho narozenin vidí oplzlosti na rodinné oslavě, se rozhoduje nikdy nevyrůst. V tuto chvíli projeví jak svoji zvrácenost tak inteligenci a předstírá pád do sklepa, při kterém se zraní. Za viníka je označen jeho otec, který nechal otevřený poklop do sklepa. Oskar v tomto okamžiku přestává fyzicky růst, mentálně však nikoliv. Plechovým bubínkem od své matky dává najevo své emoce, nesouhlas a vztek. Také v sobě objevuje schopnost pronikavého pištění, kterým je schopný rozbít i sklo.

Z Oskara se od jeho tří let stává pozorovatel. Bedlivě sleduje své okolí, narušuje nacistické shromáždění odlišným rytmem svého bubínku, vidí jak židovský majitel hračkářství touží po jeho matce, ale také pozoruje, jak se jeho matka Agnes oddává svému bratranci Janovi. Vidí zoufalost jeho vlastní matky a je svědkem i její sebevraždy. Její čin chladně ignoruje a později dovede ke smrti i Jana, který zemře při prvním útoku nacistů na Polsko. Své city projevuje teprve při seznámení s Marií, která nastoupí jako pomocnice do domácnosti. Maria se stane milenkou jeho otce, ale sám Oskar s ní prožije jako šestnáctiletý první sexuální vzplanutí. Maria otěhotní a stejně jako je tomu v případě jeho matky, tak i u Marie je otec jejího dítěte nejasný. Oskar je však přesvědčený, že otcem je on.

Během války se stává členem speciální jednotky SS, kde jako bavič předvádí svoji neobvyklou hlasovou schopnost. Na cestách se seznamuje se svojí druhou láskou, která je však brzy zabita. Do Gdaňsku se vrací přesně na třetí narozeniny svého domnělého syna a dává mu plechový bubínek. Během osvobozování města sovětskými vojáky je rodina Matzerathů ukryta ve sklepě. Oskar se i zde stává součástí tragédie. Po vpadnutí vojáků Rudé armády do sklepa dá otci do ruky odznak s hákovým křížem tak nešikovně, že jej bodne. Otec, aby neprozradil své sympatie k nacistům, se snaží odznak spolknout, ale začne se dusit. V tu chvíli jej sovětský voják zastřelí. Na pohřbu se Oskar znovu rozhodne růst a odhodí plechový bubínek do vykopaného hrobu. Vzápětí je tříletým Matzerathem trefen kamenem do hlavy. Probere se na lůžku, u kterého sedí jeho babička a ta přirovnává jeho osud k osudu Kašubů, kteří také přečkali všechno. Na konci filmu odjíždí Oskar vlakem do Německa. Knižní předloha dále pokračuje Oskarovým životem v Düsseldorfu.

Nový německý film

Plechový bubínek je státem podporovaný film. Důvodem této podpory byla průmyslová krize v západní Evropě, která počátkem sedmdesátých let zasáhla i filmový průmysl. Návštěvnost kin klesala a i když se ekonomika znovu v osmdesátých letech stabilizovala, byl již filmový průmysl zasažen vlnou barevných televizí a v pozdních sedmdesátých letech i příchodem domácích přehrávačů. Evropské filmy zaostávaly za produkcí Hollywoodu a snímky, které převážně plnily kina, byly z USA.

Západní Německo patřilo k těm zemím, které se snažili dotovat filmové autory prostřednictvím státních televizních stanic. Pro takové filmy se vžilo označení nový německý film. Snímky byly zpravidla nejprve promítány v kinech a až poté vstoupily do televize. Většina filmů však nedosáhla ani na výdělek, který by dokázal vrátit státní investici. Výjimkou byl například Plechový bubínek, který měl kasovní úspěch a dal navíc díky oceněním německému filmu i mezinárodní prestiž. Nebyl to ale jen Plechový bubínek, který se proslavil. Úspěchů dosáhly i filmy Nosferatu a Sestry od Von Trotta nebo Fassinberovo Manželství Marie Braunové. Všechny zmíněné filmy spojuje jedna zajímavost a sice, že se jejich autoři nejprve proslavili mimo svoji vlast a až poté v Německu.

Plechový bubínek si budete pamatovat dlouho

Postava Oskara ukázala dětský svět jako protiklad starostí dospělých. Oskar chtěl ve svém světě zůstat, ale tíha času jej v jednadvaceti letech stejně přemohla. Na otázku, jak Oskar ve světě dospělých obstál, nepřináší film odpověď. Určité rozuzlení je až v knize, která má stejně tak otevřený konec. Ukazuje však, že osud k Oskarovi nebyl přívětivý, ale také to, že on o žádný dobrý osud nestál. Film Plechový bubínek je i malou historickou sondou do přístavního města Gdaňsk, kde mapuje na drobném vzorku obyvatel jejich tehdejší protichůdné politické smýšlení. Hlavně je ale sondou do mysli malého chlapce, který se nechtěl vzdát dětství. Možná dospělé nesnášel a nebo je nechápal, ale každé jejich pochybení nepřímo trestal.