Carl Edvard Johansson. Skandinávský Edison, který ukončil kariéru u Forda

Carl Edvard Johansson (1864 – 1943) je jméno, které v našich končinách není příliš známé. Tento švédský vědec a vynálezce stojí tak trochu v ústraní jeho známých současníků, například Thomase Edisona nebo Henryho Forda. Je to ale škoda, protože světu dal hodně.


Vynález měrných bloků

Pokud bychom ve Švédsku zmínili jméno Carla Johanssona, každý bude vědět, o koho jde. Je to stejné, jako bychom v našich končinách hovořili o Františku Križíkovi. Jenže Johanssonův nejznámější vynález nebyl a není tak vidět, přesto by však bez něj žádná výroba neprobíhala tak hladce, jak tomu dnes je.

Johansson totiž na přelomu 19. a 20. století představil sady měrných bloků, které někde vešly ve známost jako Johanssonovy měrné bloky. U nás se jim lidově říká johansonky a mezi odborníky se označují jako koncové nebo základní měrky.

Účelem těchto bloků je přesné měření ve výrobě tak, aby každý produkt podléhal těm nejpřísnějším standardům a jeho rozměry se nelišily ani v těch nejmenších detailech. V sériové výrobě jde o zaběhnutý proces pro udržení přesného rozměru v jednotkách mnohem menších než je jeden milimetr. Podrobnější informace o problematice koncového měření zjistíte na webu meridla.cz.

Kariéra spjatá s rozkvétajícím automobilovým průmyslem

Johansson měrky patentoval v roce 1901 a sklidil s nimi úspěchy nejen v Evropě, ale i za oceánem. Jedním z jeho prvních zákazníků byla automobilka Cadillac. Automobilový průmysl pak provázel vědce do konce života. V roce 1923 společnost CE Johansson Inc koupila americká automobilka Ford Motor Company a vědec pro amerického podnikatele pracoval až do svých 72 let. Na rodné Švédsko ale nezanevřel a krátce po své smrti v roce 1943 získal zlatou medaili Švédské královské akademie.

Poptáváte-li Johanssonovy měrné bloky, navštivte web meridla.cz- koncové měrky.