Ocel ve stavebnictví z pohledu ekologie
Pánové, pokud se chystáte v blízké době rozšiřovat svoji firmu nebo budete stavět moderní dům, určitě se setkáte s řadou materiálů, které vám budou developeři nabízet. Podívejme se nyní společně na důvody, proč by mohla být ocel tou správnou volbou z hlediska nákladů i ekologické zátěže.
Ocel je přírodní materiál surovinou nutnou pro jeho výrobu je železná ruda. Železo, které z chemického hlediska tvoří základ oceli, je čtvrtým nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře a nezatěžuje životní prostředí škodlivými vlivy. Můžeme samozřejmě spekulovat o dopadech těžby železné rudy na životní prostředí, avšak technologie jsou dnes na takové úrovni, že je dobývání žel. rudy v porovnání s těžbou jiného nerostného bohatství velmi šetrné.
Značný podíl již nepotřebných, vyřazených a opotřebovaných ocelových výrobků se vrací zpět do oceláren v podobě cenné druhotné suroviny, kterou USA velmi prozíravě už v roce 1997 vyřadili ze seznamu pevných odpadů. V roce 1999 se využilo slušných 336 megatun šrotu (ze 788 megatun vytavené oceli), což představovalo nadějných 42,6% a především velkou úsporu přírodních zdrojů.
Nebylo by však fér, přisuzovat USA průkopnictví v oblasti recyklace oceli, protože ta začala již před více než 200 lety na řadě míst světa. Obroskou motivací pro společnosti, které s ocelí pracují je fakt, že její recyklace je finančně výhodnější, než platba za další těžbu a výrobu. Ekonomická stránka je tak důvodem, proč se daří ocel recyklovat stále ve větší míře.
Technické vlastnosti oceli
- schopnost spojování s jinými materiály
- nízká hmotnost celé stavby
- odolnost proti přírodním živlům
- dlouhá životnost ocelové konstrukce
- krátký čas výstavby, bez ohledu na klimatické podmínky
- inovace ocelových konstrukcí
- požární odolnost
Povrchová ochrana
Obvyklá kvalita oceli, která se ve stavebnictví běžně využívá má bohužel nižší odolnost proti všem druhům koroze. Není to však důvod, proč se oceli, jakožto konstrukčního materiálu vzdávat, protože ocelářský průmysl úspěšně vyvinul řadu sofistikovaných postupů, které dokáží již v rámci výrobního procesu ocelové prvky ochránit. Mluvíme o takzvaném povrchovém reformingu na spojitých linkách.
Takto upravená ocel vzniká na nejnovějších linkách pomocí počítačů. Korozní odolnost stavebních profilů se dnes pohybuje nad hranicí 100 let, což je doba více než přijatelná.
Stavario.com – Chytrá aplikace pro stavební firmy