Co znamenají zkratky B2B a B2C v internetovém podnikání?

V oblasti internetového podnikání se lze setkat s nejrůznějšími zkratkami, které mohou běžnému spotřebiteli přijít nesrozumitelné. Často jde o označení systémů, postupů, reklamy, ale i vztahů mezi prodávajícím a kupujícím. A právě na ty se zaměříme.


B2C – vztah ke koncovému zákazníkovi

Business-to-consumer: Označení vztahu mezi obchodníkem a koncovým zákazníkem či příjemcem obsahu. V e-komerci se jedná o nejčastější typ vztahu. Typickým příkladem je nákup na e-shopu, kdy má paní XY obchod s dětským oblečením, odkud paní YX nakoupí trička pro své děti. Může jít ale i o nákup softwaru pro domácí potřeby nebo dokonce o publikování obsahu v různých magazínech, za které spotřebitel platit může (například za VIP obsah), ale nemusí (třeba náš magazín), nebo na sociálních sítích.

B2B – vztah mezi obchodníky

Business-to-business: Touto formou spolu obchodují dvě společnosti nebo živnostníci. Může se jednat o služby, jejich zprostředkování nebo o prodej zboží, které jeden z obchodních partnerů bude dále prodávat formou B2C. Důležitou součástí B2B vztahu je budování vzájemné důvěry a v podstatě oboustranná výhodnost takové formy byznysu. V internetovém prostředí existuje mnoho tržišť nebo platforem, které takový typ vztahu pomáhají utvářet.

Další zkratky

Méně známou zkratkou je B2E (business-to-employee), což je vztah obchodníka k zaměstnanci. Typickým příkladem je intranet, ale lze sem zařadit i různá on-line školení. Nakonec můžeme zmínit i zkratku B2G (business-to-government), která označuje vztah obchodníka k úřadům. Aktuálním příkladem je datová schránka.