HIV je stále nebezpečným virem
Žijeme ve světě, kde na nás nebezpečí číhá za každým rohem. Obzvlášť zákeřná je dnešní doba pro mladou generaci pohybující se v rizikovém prostředí jako jsou taneční parties a kluby. O škodlivosti alkoholu, kouření, nebezpečném vlivu drog a omamných látek snad ví každý a každý je také začíná užívat dobrovolně. Malá informovanost z médií a z jiných prostředků bohužel naskýtá mylný dojem, že se problém šíření nemoci AIDS týká pouze úzké skupiny lidí. Dalším mýtem je fakt, že současné léky dokáží HIV potlačit natolik, že se život s tímto virem podobá běžnému životu zdravého člověka. Není to však úplně pravda.
Počet lidí infikovaných virem HIV žijících v Česku stále stoupá. Evidováno je přes 3000 případů (3 058 případů k 31.7.2017). Nejpočetnější skupinou jsou muži mající sex s muži. Toto číslo je pouze počet zjištěných případů. Předpokládá se, že skutečný počet nakažených je až 10x vyšší, přičemž o tom, že jsou infikovaní, pravděpodobně ani neví. Po 2 – 6 týdnech po infikování virem se jen u části nakažených projeví příznaky připomínající chřipkové onemocnění. U některých se neprojeví příznaky žádné. Po jejich odeznění se jako průměrná doba uvádí 10 let, než se vir rozvine v AIDS. Během této doby člověk nemusí pociťovat žádné známky choroby a žije běžný život.
Způsoby přenosu HIV
Jsou známy pouze 3 způsoby nakažení:
1. Krví – transfuze (v Česku je od roku 1987 krev určená k transfuzi kontrolována) U narkomanů používání stejného „nádobíčka“.
2. Pohlavním stykem (jakýmkoliv stykem bez použití kondomu), orálním sexem (zde panuje také mýtus, že orální sex je zcela bezpečný)
3. Z matky na plod
Jak se vir HIV nepřenáší:
Líbáním, podáním ruky, používáním stejného nádobí, dotykem, hezkým vztahem k HIV pozitivním lidem, koupáním v bazénu, u zubaře, ze zvířete na člověka. Přestože v ústech může být vir HIV přítomný, sliny tento vir ničí, k nákaze tedy dojít nemůže. Nezbytné množství viru, které dokáže nakazit člověka, obsahuje pouze krev, sperma a vaginální sekret. Pokud člověk dodržuje běžné hygienické zásady, nemusí se obávat nákazy při společném životě s nakaženým. Jedním z pravidel je nepoužívat stejný kartáček na zuby a stejné žiletky.
Příznaky primoinfekce:
– mnozí lidé infikovaní HIV nemají příznaky žádné
– selektivně zvětšené mízní uzliny na více místech po těle – krk, třísla, podpaží (máte-li zvětšené lymfatické uzliny např. jen na krku, o primoinfekci HIV se s největší pravděpodobností nejedná)
– horečka kolem 38°C, noční pocení, zánět hltanu, symptomy připomínající mononukleózu
– morbiliformní a prchavý exantén (vyrážka, která se objeví na velmi krátkou dobu několika hodin a pak zmizí)
Vývoj nemoci:
Cca po deseti letech od infekce HIV se u 60 % infikovaných osob zhroutí imunitní systém a rozvinou se hlavní příznaky onemocnění AIDS. AIDS se vyznačuje třemi skupinami symptomů:
– oportunní infekce (mikroorganismy, viry, bakterie, kterým se zdravý organismus dokáže bránit)
– nádorová onemocnění (nejčastěji kožní léze)
– další projevy (neurologické problémy – výpadky paměti, zhoršenou koordinaci projevů, snížení ostrosti zraku, zmatenou mluvu, i psychotické chování)
– většina nemocných potřebuje psychologickou pomoc
O viru
HIV znamená Human Imunodeficiency Virus. Je virem, který způsobuje ztrátu obranyschopnosti člověka. Virus HIV napadá v těle člověka určitý typ bílých krvinek, tzv. T-lymfocyty. Ty zastávají při obranných operacích v organismu funkci jakéhosi řídícího orgánu v imunitním systému. Právě v těchto buňkách se virus HIV množí. Později buňky zabíjí a tím snižuje jejich počet. Výrazný pokles bílých krvinek v těle člověka pak vede k selhávání imunity a rozvoji onemocnění AIDS. Virus HIV se vyskytuje ve dvou typech značených jako HIV-1 a HIV-2. Tyto viry se od sebe liší ve složení povrchových struktur (především obalovými proteiny), přičemž HIV-1 není mutací HIV-2. Odlišují se také místem výskytu. HIV-1 se vyskytuje na Americkém, Asijském a Evropském kontinentu. HIV-2 se vyskytuje na Africkém kontinentu.
AIDS znamená Acquired Imunodeficiency Syndrom (syndrom získaného selhání lidské imunity). AIDS není pouze jedna nemoc, je to soubor onemocnění, která postihují jedince infikované virem HIV. Člověk s virem HIV může žít několik let, aniž by se to na něm projevilo. Když začne být jeho imunita oslabena tolik, že úroveň CD4 lymfocytů – ukazatele imunity – klesne pod 200µl (zdravý člověk má asi 1200µl), do organismu vstupují závažné infekce, říkáme jim oportunní a patří mezi ně kandidóza, meningitida, tuberkulóza, pneumonie a další. Znamená to, že došlo k rozvoji nemoci AIDS. Člověk tedy neumírá na AIDS, ale na důsledky těchto infekcí.
Vir sám o sobě je velice náchylný. Mimo tělo jej zcela jistě zabije teplota vyšší jak 60 stupňů Celsia, Savo nebo jiný desinfekční prostředek. Svoji zákeřnost a smrtící sílu má pouze v těle.
Ohrožené skupiny:
– narkomani
– prostitutky
– osoby často střídající partnery
I když mezi tyto skupiny nepatříte, nemusí to znamenat, že se Vás tento problém netýká. Ohrožený může být skoro každý, protože v dnešní době drží celibát málokdo. Nebezpečný je nechráněný sex s člověkem, který měl mnoho partnerů, nebo partnera z nějaké rizikové skupiny. K tomu se Vám samozřejmě nemusí přiznat.
Prevence:
– celibát
– věrnost (pokud nelze zaručit věrnost, používat kondom)
– u narkomanů používání čistého „nádobíčka“
Léčba
Žádná účinná léčba neexistuje. Jsou léky, které pouze zpomalují rozvoj nemoci. Nejčastější léčba je kombinovaná – používá více léků při terapii infekce HIV. V odborné literatuře se setkáváme s termínem HAART (High Aktive Antiretroviral Therapy), což se dá přeložit jako vysokoaktivní antiretrovirová terapie. Léky, které se užívají při kombinované léčbě se liší ve způsobech účinku a v různých fázích životního cyklu viru HIV. Léky především zasahují do výrobních procesů napadávaných CD4 lymfocytů. Vir však neustále mutuje a proto je třeba léčbu obměňovat. Existují případy, kdy se vir HIV u některých jedinců nerozvinul v AIDS ani po 25 letech a dokonce je i pár případů, kdy vir zmizel z pacientova organismu úplně. Tyto případy jsou považovány za zázrak. Drtivá většina případů končí v rozvinutém stadiu AIDS, kdy je smrt způsobena převážně nádorovým onemocněním.
Testy na HIV
Přítomnost viru HIV v těle člověka lze prokázat testováním vzorku odebrané krve nebo prostřednictvím tzv. slinných testů. Toto se provádí prostřednictvím testů umožňujícími detekci protilátek vytvořených organismem jako odpověď na přítomnost viru v organismu. Tyto tzv. screeningové (vyhledávací) testy jsou velmi spolehlivé, protože mají vysokou citivost a specificitu. Inkubační doba od vstupu viru do organismu po objevení se klinických příznaků charakterizovaných jako akutní infekce či primární onemocnění, obnáší průměrně 3 týdny. Z toho vyplývá, že vhodná doba k otestování se na HIV je v období po 3 týdnech od možné nákazy, s jistotou se doporučuje 2 až 3 měsíce od rizikového styku.
Kde Vám udělají anti-HIV test?
Zeptejte se anonymně na Help line AIDS: 800 1 44444
Odborné informace: www.prevencehiv.cz