Měření vzdáleností od dávné minulosti až po zavedení Mezinárodní soustavy jednotek

V dávné minulosti se lidé potřebovali orientovat především v prostoru pro lov a sběr a určování přibližné vzdálenosti bylo základním pilířem prvních map nakreslených do písku. Později vznikly první míry, které se postupně zpřesňovaly. Dnes je určování přesné délky nutné mimo jiné pro dopravu, architekturu či strojírenství.


Dávné míry

Cesta ke kalibrovaným přístrojům jako jsou lasery nebo koncové měrky byla dlouhá. První zmínky o měrných jednotkách se začaly objevovat v období před 3 až 4 tisíci lety v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce v souvislosti s rozvojem zemědělství. Jisté ale je, že určitý způsob měření vzdáleností byl využíván dávno předtím pravěkými lovci a sběrači, kteří zcela jistě délky přirovnávali k obecně známým skutečnostem. Pokrok v metrice přišel s rozkvětem Římské říše, kdy byla vytvořena soustava lehce převoditelných měn. Jenže rozpad impéria vedl spíše k chaosu, kdy jednotlivé regiony začaly používat vlastní systémy. Tato diferenciace je patrná dodnes, proto se někde používají míle, jinde kilometry.

České země

Na našem území se měrné jednotky používaly prokazatelně v 11. století, ale jistojistě tomu bylo mnohem dříve. Míry vycházely z římských jednotek. Na přelomu 16. a 17. století se přešlo na takzvané pražské míry – loket, libru a lán, v roce 1768 pak na rakouskou měrnou soustavu. Její velká nepřesnost však přispěla k pozvolnému přechodu na metrickou soustavu, která byla oficiální ve Francii už od revoluce. V Rakousku-Uhersku došlo k jejímu oficiálnímu přijetí v roce 1876.

Zpřesňování

V počátcích užívání metrické soustavy rozhodně nešlo o nic extra přesného. Postupný technický vývoj v 19. století však přispěl k jejímu zpřesňování. K standardům měření patří zřízení Mezinárodního ústavu pro míry a váhy v roce 1875, patent sady koncových měrek v roce 1901, přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI v roce 1960 (u nás byla přijata roku 1980) a také rozvoj laserových dálkoměrů v posledních letech.